"Cody chodí, Cody chválí..."
Za poslední týden jsem navštívil tři Vánoční setkání brontosauřích přátel. Nejprve v pondělí v Brně na nové kanceláři HB. Prostředí vyhovující, společnost příjemná, ale nesedlo mi víno a vodní dýmka. Přece jen, mám trochu jinou představu o doplňcích ke společenské zábavě. Ano, chápu, velká část přítomných je jihomoravského původu a pro ně víno v žádném případě není alkohol. Chybělo mi něco hlubšího... nějaký významnější rozhovor nebo výraznější duchovní prvek. Nejlepší byla asi improvizovaná patnáctiminutová píseň, kterou jsme s kytaristou Žblebtem slepovali na koleni.
Ve středu jsem po dni plném testů a poznávaček naskočil na trolejbus a dojel na konečnou pětky, odkud jsme se s Petrou, Ondrou, Evou, Lucií a dalšími Brňáky vydali na výlet na Alexandrovu rozhlednu v Adamově. Prošli jsme z Útěchova do Adamova a já jsem poprvé (ne)viděl Moravský kras (byla totiž tma). Viděl jsem pouze vysoké srázy údolí a potom panorama adamovských "Hradčan" (jak jsem byl poučen Ondrou). Z rozhledny, na kterou se lezlo po úzkém, kluzkém žebříku, byl výborný výhled okořeněný výkladem, cukrovím, čajem a Štramberskými uchy. Potom sešup na nádraží a cesta vlakem (elektrickým) do Brna.
"Ná ná ná ná ná ná ná ná..."
A včera, včera jsme s Náčou, Pájou, Ivem, Zdeňkem a sourozenci Katkou a Honzou jeli trolejbusem do Jaktaře. Podařilo se nám provést jak betlémské světlo, tak pejska. Z Jaktaře jsme šli poli až na poutní místo sv. Anny. Každý si nesl svíčku, lampičku nebo lampiónek. Nakonec se nám povedlo donést plamínek až na místo. Vyplynulo z toho pro nás důležité poučení. Sám by tam nikdo z nás nedošel, každému alespoň jednou plamínek zhasl a musel si od někoho připálit. Potom jsme zamířili do bývalé čajovny Konvička. Tam za námi došli další známí i neznámí. Dali jsme si spoustu čajů a čokolád, předali případné dárky a popřáli krásné Vánoce. A hlavně jsem dostal Jesen.
Všechny akce byly fajn, ale pořád ta stejná písnička. Nejmladší, nejmladší, nejmladší... Nejvíc jsem to pocítil včera, taky proto, že jsem spoustu lidí neznal a byl jsem si sám vědom jistého věkového odstupu.
Ale fajně jsme pokecali se Zdeňou a Náčou a domluvil se termín na příští Filospol.