Vánoční okolobrontosauří sraz v Opavě 2005

25. prosince 2005 v 17:18 | Elf |  Akce 2005
Večer před Štědrým dnem se konalo každoroční opavské setkání okolobrontosauřích lidí. Já jsem se účastníl poprvé (myslím, že loni mě ani nepozvali) a nevěděl jsem, co mám čekat. Srázek se měl konat v čajovně Pohoda. Cestou jsem potkal Páju s Katkou. V čajovně jsme zjistili, že z Pohody vznikl Club Pohoda, nabízející pivo a deset druhů čaje. Výzdoba zůstala stejná (tj. látky s indickými a čínskými motivy na stěnách. dřevěné obložení a dřevěný překladový strop), jen přibyla pípa a vyměnil se nábytek. Namísto proutěných stolečků se Club vybavil klasickými, omyvatelnými pivními stoly s ubrusy Bernard a malé proutěné stolečky na pódiu, kde se sedí na zemi, dostaly skleněnou desku a ubrusek Bernard. Club byl plný mladých opilých lidí a do živé zábavy hrála nejnovější pop-music.
Pomalu jsme se scházeli. K jednomu stolečku na pódiu, kde jsme se my vzrostlejší museli nepříjemně mačkat. Dorazil Zdeňa, Náča, Charlie a Ivo Hlaváč. Poseděli jsme, něco drobného vypili, rozdali si Jeseny (moc díky, je bezva!) a cd s opravou Polského pramene. Příjemně jsme si popovídali, Náča přinesl nové informace z Jeseníku, Ivo z Prahy. Zdenda rychle odběhl a zarezervoval stůl v restauraci San Marco, kam jsme se následně přesunuli. San Marco je asi největší opavská snobárna. Pan vrchní se z nás netvářil zrovna nadšeně, ale zachoval profesionální klid (bylo nás 10 a utratili jsme 371Kč :-)). Dorazila ještě Saša a Pajda. Popili jsme, pokecali, Zdeňa rozdal dárky (pro můj dokonce běžel domů) a pak jsme se šli projít po městě…
a pak se touláš noční Opavou a opájíš se představou, jaké to asi bude v ráji…
Zdeněk přišel s nápadem, že budeme prezentovat naši poezii na zajímavých místech. Sám začal u sochy Petra Bezruče, o kterou se ležérně opřel, a přečetl svou báseň pro Marcelku. Sklidil obecný úspěch. Následovalo rozdávání autogramů. Dále se prezentoval náčelník u sochy Opavy (pro neznalé, jedná se o polonahou ženu). Přečetl také svou báseň pro Marcelku. Sklidil ještě větší ohlas - podařilo se mu vykreslit hmatatelný obraz Marcelky. Posledním vystupujícím jsem byl já. Pod lampou u zdi Minoritského kláštera jsem si stoupl na stupínek, uvedl svou báseň (pro změnu báseň pro Marcelku :-)). Přečetl jsem motto. Zastavili se u nás dva mladíci a pobízeli mne, ať pokračuji. Zastyděl jsem se, začal jsem se ošívat. Odešli. Přečetl jsem svou báseň a měl jsem také docela úspěch.
Pak jsme se vydali vyprovodit neopavany na nádraží. Pro velký úspěch jsme přidali ještě pár veršíků.
Opustil jsem zbývající lidičky a šel domů, protože bydlím jen kousek od nádraží...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mossi N levils Mossi N levils | E-mail | Web | 17. června 2017 v 0:47 | Reagovat

He works hard. His family is big, and he has to make a living somehow.

2 Took F levils Took F levils | E-mail | Web | 15. července 2017 v 10:21 | Reagovat

Stop reading, it will do for now.

3 Took F levils Took F levils | E-mail | Web | 15. července 2017 v 17:07 | Reagovat

He bought this car on the spur of the moment, now he regrets it.

4 Took F levils Took F levils | E-mail | Web | 17. července 2017 v 2:41 | Reagovat

I went to the show to kill time.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama