Víkendovka Ipanel Priessnitz

14. října 2005 v 19:24 | Elf |  Akce 2005
Kdy: 4.-6. 2. 2005
Kde: Chata Maxovka nad Jeseníkem

Tahle víkendovka byla první, na které jsem se podílel jako spoluorganizátor. První plány a nápady vznikly už v dubnu 2004. Poprvé se měla konat v říjnu/listopadu, ale nakonec jsme ji odložili na leden. Účastníkům se čekání vyplatilo, protože jim odměnou byla víkendovka plná netradičních zážitků.

První problémy se objevily jen jsme přijeli do Jeseníku. Vlak od Olomouce měl 15 minut zpoždění. A když jsem těch pár okamžiků vyplnil nějakou "hodnotnou" zábavou a vlak přijel, tak mi zase scházela jedna účastnice. Nakonec se nám Jitka našla, přišla Míša, rozlosovali jsme otázky a vyrazili na Maxovku. Bylo nás celkem... dost (Já, tři Hanky, Verča-Veverča, Pajda, Tom, Míša, Marcelka, Jitka). Až ke stezce života byla cesta v pohodě. Potom začala být nepříjemná. A od Priessnitzova pramene byla přímo příšerná (museli jsme se brodit po pás sněhem a v neděli nás za to seřvali lyžaři, protože jsme poškodili stopu). Po neskutečně dlouhé cestě jsme dorazili na chatu, kde čekali Pája s Náčelníkem, vybrali jsme z batohů neskutečné množství jídla a vyhodnotili naši minianketu. Potom jsme šli konečně spát.

V sobotu se snažil Pája udržet účastníky co nejdéle ve spacácích, ale moc se mu to nedařilo (já jsem se jim snažil jít, tedy ležet, příkladem). Proběhla snídaně a mazání lyží na základě posledních vědeckých poznatků a rad zkušeného praktika. Dorazil také poslední účastník a to Anička ze Šumperku.

A tak jsme vyrazili na úžasně, skvěle, bombasticky vymakaný výlet (ten jsem plánoval já). Nejprve jsme jeli na Medvědí kameny. Jel před námi jeden pán na ski-alpech, který nám dost projel cestu. Při výstupu k odbočce na Německou stezku ztratili někteří účastníci chuť běžkovat a Verča kolečka z konců hůlek, takže je nemohla pořádně používat.

Na Medvěďákách byl perfektní výhled na údolí s nízkou inverzí. Na Náču a Verču jsme čekali třičtvrtě hodiny a nedočkali jsme se jich. Tak jsme jim jeli naproti. Byli už na cestě k Medvěďákům, tak jsme si zajeli k Německému prameni, aby měli čas dojet se tam podívat a dohonit nás. Po obdivné chvíli u Německého přišel bezesporu nejtěžší moment výletu. Výstup po modré na Ripperův kámen. Tam jsme s Pájou "zorganizovali" pár her na vyplnění času, potřebného k tomu, aby nás dohnali opozdilci. Dopadlo to tak, že nás Pája všechny vyválel ve sněhu (tedy, hlavně sebe).

Potom jsme jeli dolů po červené kolem finského a Meklenburského pramene. Vjeli jsme do mlhy (byl to mrak? ona nízká inverze? nebo jen vhodný doplněk k dramatickému lyžařskému sjezdu?). Pomalu jsme dojeli až k Priessnitzovu prameni. Tam jsme s hrůzou zjistil, že máme ještě spoustu času. Tak jsme využili náš program připravený na páteční večer. Byla to divadelní ukázka se zapojením všech účastníků nazvaná Obrazy ze života Vincenze Priessnitze. A za chvíli jsme byli zase zpátky na Maxovce.

Proběhlo nezbytné vysvlékání, oblékání i převlékání, jídlo, vyprávění o naší cestě (aby z toho něco měly i Míša a Marcelka). Došlo k rozlosování témat pro divadlo (každá skupinka měla jednu historickou osobnost, zemi a neoblíbenou činnost z naší miniankety) a rozdělení na tři skupinky. Poté probíhala příprava.

Já, Hanka a Pajda jsme si vylosovali Praotce Čecha, Andy a mrznutí konečků prstů. Vznikl příběh o Čechovi, který žil na ledně-medvědí farmě zaměřené na produkci jater. Trpěl tím, že ho zebaly konečky prstů. Vše vyřešil přestěhováním na Gräfenberg za Priessnitzem, pod záminkou rozvoje otcova podniku s medvědími játry.

Pája, Hanka Vranka a Jitka si vylosovali Járu Cimrmana, Nový Zéland a mytí nádobí. Cimrman, neuznaný a nešťastný, odchází na Zéland, kde hledá bylinný lék. Při nešťastném pokusu zjistí, že pacient sice zemřel, ale bylina vyžrala všechnu špínu z podnosu na kterém byla useknutá končetina (včetně useknuté končetiny). A tak z této byliny vznikl JAR (název je odvozen od jména vynálezce: Jára).

Náčelník, Anička, Hanka Hanka a Tom si vylosovali Bílou paní, Izrael a čekání. Náča, jako rabín, odjel na konferenci o bílých paních. Tam, v domění že se jedná o sen, jednu svede. Po návratu domů za ním přijede Bilá paní s tím, že je těhotná. Rabín s ženou a synem řeší co dělat. Bůh jim nakonec poradí, ať změní vyznání na islám, který povoluje mnohoženství, a přestěhují se do pásma Gazy.

Divadlo si vyžádalo mnoho času na přípravu. Proto jsme si potom zahráli už jen jednu oddechovou hru, při které jsme si postupně zavázali oči a museli nakreslit část obličeje. Výsledek ještě dlouho vysel na Maxovce a je znám pod jménem Portrét Ipanely. Potom jsme si ještě chvíli povídali (no, někteří hodně dlouhou chvíli) a šli jsme spát.

V neděli ráno jen rychlá snídaně, úklid a hurá dolů. Do Lázní jsme pohodlně sjeli na běžkách a na Jižním svahu jsme si zasjezdovali i slalom.

Pak už nezbylo než nasednout na vlak a domů...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ремонт холодильников levils Ремонт холодильников levils | E-mail | Web | 9. května 2017 v 15:24 | Reagovat

Do you have a calculator on hand?
Approval, praise, admiration.

2 Ремонт Холодильников levils Ремонт Холодильников levils | E-mail | Web | 12. května 2017 v 14:18 | Reagovat

His acting success went to his head.
How dare you!

3 Rrepair levils Rrepair levils | E-mail | Web | 29. května 2017 v 0:54 | Reagovat

Stop beating around the bush! Get to the point!

4 Took F levils Took F levils | E-mail | Web | 15. července 2017 v 12:46 | Reagovat

He was sick for a month, but now he is up and around.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama