Ukliďme Zemi!

14. října 2005 v 16:42 | Elf |  Akce 2005
Kdy: 23.-25.9.
Kde: Chata Rusalka a hřebeny Hrubého Jeseníku

Jak možná někteří z vás ví, bylo mi umožněno zorganizovat víkendovku v rámci Akce příroda. Víkendovka se jmenovala Ukliďme Zemi! a její náplní bylo uklízení turistických tras. Ještě v neděli ráno, týden před začátkem, jsem měl přihlášeného jednoho účastníka. Proto jsem víkendovku, podle domluvy s Petrou, zrušil. Neměl jsem napsaný žádný program, zajištěnou chatu, prostě nic. Jenže v pondělí večer bylo přihlášeno už osm lidí, takže jsem rozhodl, že uklízet se bude!
Během zbývajícího týdne jsem se snažil domluvit s Pájou, který mi kdysi neprozřetelně nabídl pomoc, a se skupinou organizátorů víkendovky na Maxovce. Původně jsme měli bydlet na chatě s nimi, ale ve čtvrtek jsem se z několikáté ruky dozvěděl, že budeme na chatě Rusalce. Bohužel už jsme byli domluveni na době a místu srazu, které se k cestě na Rusalku naprosto nehodily.
V pátek, kdy akce začínala, jsem měl pocit, že někteří lidé nevidí rádi naše přípravy na poslední chvíli. Nebudu se tady vymlouvat, mělo to své důvody. Chaos s nakupováním - vůbec jsme neměli představu kolik jídla bude potřeba (nejen množství, ale ani co se bude jíst). S Pájou jsme seděli v klubovně a nevěděli co bude. Tak jsme radši šli dřív nakoupit. Potom jsme si chtěli sednout na nádraží a vymyslet nějaký program.
V čas srazu jsem byl (ne)mile překvapen, že přijeli opravdu všichni účastníci. Robby Kubáň, jak se ukázalo, přijel později a nevěděl že jsme na Rusalce, takže nakonec šel na Maxovku. Strávil tedy víkend na jiné víkendovce než původně zamýšlel. Myslím, že je to jen dobře... Cesta autem, které nám zajistil Tom, na Rusalku proběhla jakž takž, ale na chatě došlo k prvnímu problému s mou autoritou. Nejstarší účastník akce prohlásil, že má hlad a nechtěl čekat na ostatní, protože když má hlad, tak se nají... Večer jsme natahovali jako žvýkačku - jídlo, seznamku atp. Pája byl při svých proslovech před jídlem několikanásobně ubodán pohledy účastníků.
Když jsem o půlnoci prohlásil, že je na čase jít spát, slyšel jsem od "starců" cosi o večerníčku a dětech... Nakonec si šli taky lehnout. Ráno jsem vstal první a po chvíli se mi podařilo probudit ostatní. Nasnídali jsme se, rozcvičili, rozdělili na skupinky a vyrazili na cestu na Červenohorské sedlo. Na sedle jsme se rozdělili definitivně. Já, Pája a Katty jsme šli trasičku, tak abychom byli co nejdřív na chatě. Na chatu jsme bez problémů došli a po chvíli odpočinku jsme chtěli nachystat dříví jako náhradu za námi spálené. Bohužel, na Rusalce je pouze jednoruční pila, zlomená sekera a tupá sekyrka (zbývající nářadí je prý v naší klubovně J). Tak jsme udělali ovesnou kaši a šli ještě na chvíli spát.
Po setmění jsme začali hrát šachy. Pája mě bezkonkurenčně přehrál. Potom se začali vracet účastníci a to s rozptylem pouhých několika minut. Následovala večeře (slabý, studený čaj a studená ovesná kaše), poučení o Akci Příroda a Hnutí Brontosaurus. Následoval Kurz přežití, kterému jsem se snažil nenápadně vyhnout (nepodařilo se kvůli Pájovi, protože v nestřežený okamžik vyhlásil Kurz přežití a předal mi slovo), který se nakonec nedostatkem mé autority přirozeně změnil v besedu. Z knihy Umění přežít si všichni odnesli spoustu užitečných rad. Já, například, konečně vím, jak se bránit žralokům. Pak následovala volná zábava (pokec, spánek, kytara).
Ráno jsem opět vstal první, sbalil se, nikoho nevzbudil a promluvil s Pájou, který potom vzbudil ostatní. Najedli jsme se, poklidili, rozdali zbylé jídlo (vyjma pár chlebů od snídaně, ty poobědval až Martin Dýma, když jsem mu přinesl klíče). Cestou do Bělé jsme ztratili pět účastníků, kteří si stopli odvoz směrem na Olomouc a Toma, který jel autobusem ze Sedla. V Bělé odjeli i zbylé osoby, včetně Páji. Já jsem došel pěšky až do Jeseníku (stejně jsem tam byl rychleji než autobusem). Navštívil jsem Martina a šel jsem do klubovny, kde byl Michal. Tam jsem zanechal zbylý materiál, potkal organizátory z Maxovky a definitivně si oddychl, že je to za mnou. Uf!

Celkově hodnotím akci za zdařilou, ačkoliv jsem ji docela nezvládl. Pekelně mě to vyčerpalo a nebýt Páji tak bych to asi nezvládl. Chtěl bych proto poděkovat všem zainteresovaným za intenzivní podporu! Díky!
Článek vznikl pro náš časopis Jesen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vita Vita | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 12:02 | Reagovat

Všichni po sobě nezanechávejme nepořádek a odpadky. Vychovávejme takto důsledně i naše děti a během několika generací bude Svět čistý.

2 Ремонт Холодильников levils Ремонт Холодильников levils | E-mail | Web | 12. května 2017 v 13:13 | Reagovat

You promised, now keep your word.
disapproval.

3 Mossi N levils Mossi N levils | E-mail | Web | 16. června 2017 v 23:22 | Reagovat

The little boy fell behind the older boys.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama